3. B za krásami CHKO Moravský kras

Zmrzlý muž Bonifác nás dlouho napínal s výběrem počasí. Nakonec se umoudřil a poslal nám na cestu 15 stupňů Celsia, dokonce  i sluníčko se občas ukázalo. Nepřekvapil nás tedy ani mírný větřík na vyvýšenině Tumperk v Rudicích na Blanensku. Lidé na začátku 19. století dobře věděli, proč právě zde postavit menší větrný mlýn. Hned po historickém výkladu uvnitř jsme se seznámili s Eliškou a Ferďáskem, místními figurínami, znázorňujícími speleology, kteří hrdinně prozkoumávají místní Rudické propadání už několik desítek let. Právě díky nim jsme mohli zhlédnout další zajímavosti naší matičky přírody v CHKO Moravský kras.

 Pohled do hlubin Macochy zvládly jen silné povahy (takže všichni a několikrát :-). Po vykoupení stánku se suvenýry (paní učitelky zarazily jen nákup domácího zvířectva a cigaret) jsme naskočili do lanovky a za 3 minuty zdolali převýšení 131 m na 249 m, jednoduše řečeno jsme se svezli z prudkého kopce dolů velmi rychle. Tam byl cíl naší cesty - Punkevní jeskyně.

Příroda nám opět ukázala svou sílu! Obklopily nás nádherné, řekou vyhloubené, jeskyně, fascinující krápníky i křišťálová jezírka.  Propast Macocha nám představila svou oslnivou krásnu i ze svého dna a my si zde poslechli pověst o zlé Maceše. Celí natěšení jsme posléze usedli do lodiček a bezpečně propluli po nejdelší ponorné řece v ČR, Punkvě, skrz tajemné podzemí zpět na světlo denní.

A co všechno jsme viděli? Např. Babylonskou věž, vánoční stromeček, Krakonoše, psí hlavu, sovu, trpasličí nohy, medvědí tlapu, Romea a Jůlii, andělská křídla, ukázali nám dokonce cestu do pekla a Čertovo jezírko, pojmenované prý podle svého prvního majitele. 

Plni dojmů z průzkumu podzemí jsme přesedli z lodiček do vláčku, který nás převezl dolů ke Skalnímu mlýnu, kde jsme pozdravili poslední atrakci - odpočívajícího vodníka u mlýnského kola.

Zážitků na jeden den bylo jaksepatří dosytnosti. Nicméně trochu sil na juchání v autobuse nám ještě zbylo. Sláva nazdar výletu, nezmokli jsme, už jsme před školou. Těšíme se na příště!