Dějepis

Charakteristika vyučovacího předmětu

Vyučovací předmět dějepis se vyučuje jako samostatný předmět v 6.– 9. ročníku s časovou dotací 2 hodiny týdně. Žáci 9. tříd mají navíc možnost navštěvovat povinně volitelný předmět Společenskovědní seminář, který integruje vybraná témata vzdělávací oblasti Člověk a společnost s průřezovými tématy, má tedy i dějepisný obsah.
Výuka probíhá většinou v učebně dějepisu, při hlubším zpracovávání nějakého tématu však využíváme také internet v učebně informatiky.
Předmět směřuje k prohlubování zájmů dětí o společnost a její historii, k rozvíjení jejich vlastního historického vědomí, pocitu vlastenectví, k pochopení souvislostí dějinných událostí a procesů, k výchově žáků v respektu k lidským a občanským právům a k chápání kulturní rozmanitosti světa.

Dějepisná olympiáda - školní a okresní kolo

Tradiční akcí související s výukou dějepisu je tématická olympiáda. Letošní téma bylo: "Od pěstního klínu ke Zlaté bule sicilské". Školní kolo proběhlo dne 25.11.2009 a zúčastnilo se ho 8 žáků 8. a 9. tříd. Vítězem se stala Kateřina Vašová z 8.A, která pak reprezentovala naši školu i v okresním kole 26.1.2010 ve Žďáře n.S. V konkurenci 50 soupeřů obsadila 9.-10. místo, což považujeme za výrazný úspěch. Katce tímto ještě jednou blahopřejeme.
 

Exkurze Terezín - 9. ročník

Dne 19. února 2010 uspořádala naše škola pro deváté ročníky již tradiční exkurzi do Terezína. Zúčastnilo se 37 žáků. Jelikož toto místo není od Bystřice co by kamenem dohodil, museli jsme si přivstat. Opouštěli jsme Bystřici v 5 hodin ráno, na místě jsme stanuli kolem 9. hodiny.
Následoval nabitý program. Po úvodní přednášce, která byla zaměřena na postavení Židů před a během druhé světové války, následovala prohlídka Muzea ghetta. Po ní nás provedli naši průvodci samotným městem Terezín.
Určitým odlehčením, snad i odpočinkem, byla polední obědová přestávka. Vrcholem celého dne byla prohlídka Malé pevnosti, která na žáky silně zapůsobila. Zde mohli spatřit na vlastní oči místa utrpení, trýzně a zoufalství, ve kterých tu žili političtí vězňové i samotní Židé. Naši žáci nejenom spatřili tato místa, ale prošli si celou pevností, zažili si stísněnost vězeňského prostoru i průchod obrannými chodbami pevnosti.
Po náročném programu jsme se ve čtyři hodiny vydali na zpáteční cestu. Chmurná nálada však naše žactvo opustila za hranicí města. Dlouhou cestu si zpestřovali po svém – zpěvem, spánkem, hraním karet, rozmluvou s kamarády. V osm hodin jsme se rozloučili u naší školy.
 

 Exkurze Mohyla míru - 8. ročník

Dne 16. dubna jsme podnikli exkurzi pro osmé ročníky. Ráno v 7:30 hod. jsme se vydali směr Mohyla míru. Zde žáci shlédli prezentaci o „Bitvě tří císařů“. Po této části prohlídky se žáci přesunuli k samotné mohyle. Mohyla míru je mírový památník, který stojí na Prackém kopci. Je to místo, kde bylo rozhodnuto o vítězství Francouzů nad Rusy a Rakušany. Mohyla vznikla v letech 1910 – 1912. Uvnitř mohyly je kaple, pod podlahou je umístěna kostnice, kde jsou uloženy ostatky nalezené v prostoru bývalého bojiště. Zaklenutí čtvercové kaple vytváří pozoruhodnou akustiku - šepot v jednom rohu je v protilehlém rohu slyšet ve stejné hlasitosti-diagonální akustika. Toto si žáci mohli sami vyzkoušet. Z Prackého kopce jsme se vydali na kopec Žuráň, odkud Napoleon Bonaparte řídil bitvu u Slavkova. Vrchol Žuráně je exteritoriálním územím Francie. Další zastávka nás čekala až v Brně na hradě Špilberk. Zde jsme absolvovali prohlídku kasemat. Kasematy představovaly nejtvrdší žalář pro zvláště těžké zločince v celé rakouské monarchii. Původní podoba kasemat se v průběhu let měnila. Podstatně k tomu přispěly i úpravy německé armády na samém sklonku 2. světové války. Poslední rozsáhlá rekonstrukce kasemat v letech 1987–1992, se jim pokusila vrátit základní podobu z konce 18. století. Po této prohlídce nás čekal už jen hodinový rozchod a cesta domů. Do Bystřice jsme dorazili kolem 16. hodiny.

 Exkurze Kutná Hora - 7. ročník

Dne 30. dubna se uskutečnila exkurze do Kutné Hory. Exkurze se zúčastnily sedmé ročníky a to v hojném počtu – 42 žáků. Z Bystřice jsme odjížděli v 7:00 hod. ráno. Nejprve jsme v Kutné Hoře absolvovali prohlídku ve Vlašském dvoře a posléze i „Cestu stříbra + důl“. Tento prohlídkový okruh žákům přiblížil celý proces, kterým musela projít stříbrná ruda, než se z ní vyrazila mince. Žáci se seznámili se středověkým způsobem těžby, zpracováním surového stříbra a s technologií ražby mince. Součástí tohoto prohlídkového okruhu byla i replika důlního díla s technickým vybavením, scénická expozice přibližující zpracování stříbrné rudy a ražby mince, původní velký těžní stroj na koňský pohon (trejv) i autentické středověké důlní dílo. Žáci si vypůjčili hornickou halenu (perkytli), helmu, svítilnu a vydali se vstříc 250 metrům původního středověkého dolu. Tato část se žákům velmi líbila. Po návratu z dolu si žáci prohlédli část zvanou „Havířská osada“ – zde mohli vidět hrázděné i srubové stavby, přístřešky, promývací koryta na rudu, stoupu na drcení rudy s kolem a také repliku nístějové pece s měchy pod zastřešením i dobovou huť. Po této prohlídce jsme se vydali na další prohlídku a to do Kostnice Sedlec. Zde se žáci dozvěděli, že ve 13. století se opat Heidenreich vypravil do Jeruzaléma, odkud přivezl hrst posvátné půdy, kterou pak rozházel po hřbitově na Sedlci a proměnil ho tak v místo naplněné zázrakem. Nechali se tu pohřbívat křesťané i z Polska, Bavorska a Belgie. K místním nebožtíkům přibylo později 30 tisíc obětí moru a spousta husitů z husitských válek. Kosti k výzdobě byly použity už v 16. století, ale definitivní podobu jí dal až barokní architekt Jan Blažej Santini. Sedlecký hřbitovní kostel je ale místo, kde se čeká na zázrak a celá stavba je zamýšlena jako jeho podobenství. Nad kostnicí naleznete kapli symbolizující vítězství nad smrtí a přizdobení nebožtíci dole vlastně jenom čekají, až jednou slavně vstanou z mrtvých. Poslední úpravy kostnice provedl v 19. století řezbář František Rint, který je autorem kostěného lustru, Schwarzenberského erbu a dalších úprav. Stěny a klenby vyskládal lebkami se zkříženými hnáty a na několika místech zavěsil kosti do prostoru.
Po této prohlídce nás čekal už jen hodinový rozchod v Čáslavi a pak cesta domů. Do Bystřice jsme dorazili krátce před 18. hodinou.
 

Mladí historikové opět v akci

„Město v proměnách času“- to je téma 43. ročníku Dějepisné olympiády, kterou každoročně vyhlašuje MŠMT a které se pravidelně zúčastňují i naši žáci 8. a 9. ročníku.Tentokrát se jich v pátek 15.11.2013 sešlo 14, aby poměřili svoje dějepisné znalosti v daném tématu. Osm z nich se zařadilo mezi úspěšné řešitele, tzn. dosáhli alespoň 60 % z plného počtu bodů.
Vítězkou se tentokrát stala Pavlína Kabrdová z 8.A se ziskem 53,5 bodu z 60 možných. 2.místo obsadil František Vavříček z 9.B, na 3.-4. místě se shodným počtem bodů skončili Filip Novák z 8.A a Martin Straka z 9.A.
Celá výsledková listina je opět umístěna v učebně dějepisu.
Vítězům blahopřejeme a všem zúčastněným děkujeme za přípravu.

Dějepisná olympiáda-školní kolo-výsledky

15.11.2O13

Téma: „Město v proměnách času“

Maximální počet bodů-60
Úspěšnost-60 %=36 bodů

Pořadí:

1. Kabrdová Pavlína 8.A - 53,5 bodu - 89,2%
2. Vavříček František 9.B - 51,5 - 85,8
3.-4. Novák Filip 8.A, Straka Martin 9.A - 45,5 - 75,8
5.-6. Kopřiva Pavel 8.A - Dospíšilová Adéla 8.B - 45 - 75
7. Martinek Vojtěch 9.A - 42,5 - 70,8
8. Šemberová Markéta 8.A - 41 - 69,2
9. Juračka Patrik 8.A - 35,5 - 59,2
10. Jiřík Lukáš 9.A - 34 - 56,7
11 Hamerský Filip 8.A - 26 - 43,3
12. Homola Jakub 9.A - 20 - 33,3
13. Žíla Zdeněk 9.B - 19,5 - 32,5
14. Holub Jan 9.A - 19 - 31,7